Honda ve svém zářijovém supplier newsletteru Driving Compliance #27 shrnula několik oblastí, které se dnes potkávají na jednom stole: IMDS, chemická legislativa, uhlíková stopa, EUDR, CBAM, původ oceli i další supply-chain požadavky.
Body spojuje jeden společný trend:
Automotive compliance se posouvá od „co je v dílu“ k „odkud to pochází, kdo to vyrobil, za jakých podmínek a umíme to doložit“.
1. IMDS 15.4 – žádná revoluce, ale několik praktických změn
Honda připomíná nasazení IMDS Release 15.4 ze dne 16. září 2026.
Mezi praktické změny patří především:
- úprava Application Codes podle aktuálního ELV Annex II,
- nové threshold checks,
- odstranění EUDR funkcionality z Regulation Wizardu,
- zachování EUDR substance listu.
Honda doporučuje zkontrolovat dotčené MDS a ověřit, zda použité Application Codes stále odpovídají aktuálním požadavkům. Driving Compliance September EN…
Tohle je typická IMDS změna, kde není nutné panikařit a hromadně otevírat všechny staré MDS.
Ale pokud MDS stejně revidujete, je vhodné zkontrolovat:
Application Code, warnings, regulatory data a případné změny navázané na novou verzi IMDS.
2. MCCP a LC-PFCA – zákaznický požadavek může být přísnější než legislativa
Honda se vrací k tématu MCCP a long-chain PFCAs.
Zajímavé je, že Honda výslovně upozorňuje, že tyto látky jsou již omezené podle jejího Honda Chemical Substance Management Standard – HCSMS.
To je důležité.
Ne vždy totiž stačí kontrolovat pouze REACH, POP nebo GADSL.
Automotive zákazník může mít vlastní přísnější substance requirements.
A přesně tady je potřeba rozlišovat:
legislativní požadavek
vs.
OEM customer-specific requirement
Honda zároveň upozorňuje, že MCCP se mohou vyskytovat i jako nečistoty nebo vedlejší produkty v LCCP materiálech. Driving Compliance September EN…
To je přesně ten typ situace, kdy nemusí stačit jen vyhledat jednu látku podle CAS čísla.
Je potřeba rozumět i tomu, jak materiál vzniká a jaké nečistoty v něm mohou být přítomné.
3. PFHxA – téma, které půjde hluboko do interiérů vozidel
Dalším bodem je PFHxA.
Honda upozorňuje na připravované termíny REACH restriction a konkrétně jmenuje automobilové aplikace, které mohou být ovlivněny:
- seat covers,
- door trim,
- headliners,
- carpets,
- steering-wheel coverings,
- child-restraint textiles.
Podle newsletteru mají být od 10. října 2027 relevantní limity:
- 25 ppb PFHxA + salts
- 1 000 ppb related substances
v homogenním materiálu. Driving Compliance September EN…
Tohle bude podle mě do budoucna důležité hlavně u:
textilií, kůže, povlaků, impregnací a povrchových úprav.
A opět platí:
Nestačí se jen zeptat:
„Je PFHxA v IMDS?“
Správná otázka je:
„Má tento materiál nebo povrchovou úpravu, kde by se PFHxA nebo související látky mohly funkčně používat?“
To už je compliance práce založená na znalosti aplikace, ne pouze databáze.
4. Cr(VI): vždyť šestimocný chrom už je přece zakázaný. Co je tedy nové?
Jeden z nejzajímavějších bodů celého newsletteru.
Když člověk vidí:
Chromium VI – including chromium trioxide
může si oprávněně říct:
„Šestimocný chrom přece řešíme v automotive už dvacet let. Co je tady nového?“
Honda v newsletteru neříká, že Cr(VI) je nově zakázaný.
Naopak uvádí, že připravovaná restrikce je stále ve fázi návrhu a doporučuje mapovat především:
- plating,
- corrosion-resistant coatings,
- surface treatment processes. Driving Compliance September EN…
Cr(VI) už dávno regulovaný je
V automotive se Cr(VI) omezuje dlouhodobě.
U osobních vozidel se jeho použití řeší mimo jiné přes:
- ELV,
- REACH,
- GADSL,
- OEM substance standards,
- případné exemptions.
Jedním z nejznámějších příkladů je:
Chromium trioxide
CAS 1333-82-0
Co je tedy nové?
Mění se hlavně regulatorní nástroj
Část Cr(VI) látek je dnes spojena s REACH Annex XIV – Authorisation.
To znamená, že po určitém datu může být použití povoleno pouze za podmínek autorizace.
Evropa ale současně připravuje širší REACH restriction pro Cr(VI) látky.
To je jiný právní nástroj.
Zjednodušeně:
Authorisation:
„Tuto vysoce nebezpečnou látku můžete za určitých podmínek dál používat, pokud splníte stanovené požadavky.“
Restriction:
„Toto použití je zakázané nebo omezené podle konkrétních pravidel, limitů a derogací.“
Takže nejde o objev typu:
„Cr(VI) je nebezpečný.“
To víme dávno.
Novinka je spíš:
EU přehodnocuje způsob, jakým chce používání Cr(VI) v budoucnu řídit.
Co bych dělal jako dodavatel?
Nezačal bych hromadně měnit IMDS.
Ale určitě bych si odpověděl na několik otázek:
- Kde Cr(VI) používáme?
- Je v platingu nebo pasivaci?
- Je použití kryté výjimkou?
- Kdo je data owner?
- Máme dodavatele povrchové úpravy pod kontrolou?
- Existuje Cr(VI)-free alternativa?
- Které díly a zákazníky by případná změna zasáhla?
A právě to je podle mě rozdíl mezi:
„máme IMDS“
a
„řídíme product compliance“.
5. Melt & Pour – je to tak trochu AMRT pro ocel?
Druhé téma, které mě opravdu zaujalo, je nový požadavek:
Melt & Pour.
Honda upozorňuje, že od 1. října 2026 se u některých ocelových výrobků dovážených do EU musí doložit:
- country of melt and pour
- heat number
a spojit tyto údaje s konkrétním výrobkem nebo zásilkou. Driving Compliance September EN…
Typickým důkazem je Mill Test Certificate.
A tady mi okamžitě naskočila paralela s AMRT.
Co vlastně Melt & Pour znamená?
Nestačí vědět:
„Steel made in Germany.“
Potřebujeme vědět:
Ve které zemi byla tato konkrétní ocel skutečně roztavena a poprvé odlita do pevného stavu?
To je výrazně hlubší traceability.
Typicky tedy potřebujeme:
**MTC
- heat number
- country of melt and pour
- vazbu na konkrétní shipment / invoice / batch**
Proč mi to připomíná AMRT?
AMRT – Additional Minerals Reporting Template – pracuje s podobnou logikou.
Neřeší jen:
„Co je v dílu?“
Ale:
„Odkud surovina pochází a kdo ji zpracoval?“
Rozdíl je rozsah.
Melt & Pour:
velmi úzký požadavek zaměřený na ocel a konkrétní výrobní původ.
AMRT:
mnohem širší supply-chain due diligence, která může sledovat zpracovatele, smeltery, refiners a geografický původ relevantních materiálů.
Takže jako mentální zkratka je podle mě fér říct:
Melt & Pour je trochu „AMRT light pro ocel“.
Samozřejmě nejde o stejný nástroj ani stejný právní režim.
Ale filozofie je velmi podobná:
traceability hlouběji do supply chainu.
A tady se začíná měnit role dodavatele
Dříve často stačilo říct:
materiál: steel
Dnes se postupně přidávají otázky:
- jaký steel?
- odkud?
- která huť?
- která tavba?
- který heat number?
- jaký recycled content?
- jaký PCF?
- jaký country of melt and pour?
A to je podle mě přesně budoucnost compliance dat.
6. UK CBAM – další krok od materiálu k emisím výrobního závodu
Honda dále upozorňuje na UK CBAM od 1. ledna 2027.
Týkat se má mimo jiné:
- cementu,
- železa a oceli,
- hliníku,
- fertilisers,
- hydrogen.
Honda bude u in-scope supplierů požadovat actual emissions data na úrovni výrobního závodu a sběr chce řešit přes platformu APA GreenCheck. Driving Compliance September EN…
Zajímavé je, jak se compliance posouvá.
IMDS se ptá:
„Co materiál obsahuje?“
CBAM se ptá:
„Kolik emisí vzniklo při jeho výrobě?“
To už je úplně jiný datový rozměr.
7. EUDR – pryč z Regulation Wizardu, ale rozhodně ne pryč z compliance
Tohle je docela zajímavý paradox.
V IMDS 15.4 byla EUDR funkcionalita odstraněna z Regulation Wizardu.
Ale Honda současně EUDR aktivně řeší dál.
U in-scope produktů vyžaduje například:
- raw material geolocation,
- country,
- date/time range of production,
- legal compliance,
- risk assessment,
- Due Diligence Statements.
Honda sbírá data přes platformu NQC. Driving Compliance September EN…
To velmi hezky ukazuje jednu důležitou věc:
IMDS není kompletní compliance system.
Je to velmi důležitý datový nástroj.
Ale některé compliance informace budou vždy žít mimo IMDS.
A právě proto musí firmy postupně propojit:
IMDS + supplier declarations + sustainability platforms + customs data + regulatory evidence.
8. CO₂ reporting – a pozor, tohle není PCF v IMDS
Honda také aktualizuje svůj CO₂ reporting.
V tomto případě se bavíme hlavně o:
- Scope 1,
- Scope 2,
- supplier operational emissions,
- baseline 2019.
Honda uvádí, že dnes pokrývá dodavatele reprezentující více než 70 % evropského spendu. Driving Compliance September EN…
A tady je potřeba dát pozor na terminologii.
Tohle není totéž jako Product Carbon Footprint v IMDS.
IMDS Rec. 027 řeší product-level PCF.
Navíc IMDS samo o sobě PCF nepočítá.
Výpočet probíhá mimo IMDS a systém slouží především jako reporting channel. IMDS_Recommendation_027_Product…
Takže:
Honda CO₂ reporting:
supplier / company / facility emissions
IMDS PCF:
carbon footprint konkrétního produktu
To jsou dvě velmi odlišné věci.
Co všech těch osm bodů spojuje?
Když se na ně podíváme vedle sebe:
IMDS 15.4
→ správná struktura a správné regulatory data
MCCP / PFAS / Cr(VI)
→ substance compliance
PFHxA
→ substance + application
Melt & Pour
→ původ oceli
AMRT
→ původ surovin a supply-chain due diligence
CBAM
→ emise výroby
EUDR
→ geografický původ přírodních komodit
PCF / CO₂
→ klimatická stopa výrobku a výrobního procesu
A společný jmenovatel je:
Traceability.
Automotive dodavatel už nebude stačit pouze odpověď:
„Ano, máme IMDS.“
Otázka bude stále častěji znít:
„Umíte doložit celý datový příběh tohoto materiálu?“
Od chemického složení přes původ až po emise a zpracování.
Co bych doporučil dnes?
Nesnažil bych se řešit všechno najednou.
Ale začal bych velmi prakticky:
U Cr(VI):
zmapovat použití a dodavatele povrchových úprav.
U oceli:
zjistit, zda máme MTC, heat number a country of melt and pour.
U PFAS a PFHxA:
mapovat rizikové aplikace, ne pouze CAS čísla.
U recycled content:
nepoužívat odhady bez ověřených dat od výrobce nebo data ownera.
U PCF:
oddělit product-level data od firemního Scope 1/2 reportingu.
A hlavně:
vědět, kdo je vlastníkem jednotlivých dat v supply chainu.
Protože právě tam dnes vzniká největší množství compliance problémů.
Automotive compliance už není jen IMDS
IMDS zůstává klíčovým nástrojem.
Ale stále častěji se vedle něj objevují:
REACH
GADSL
HCSMS
AMRT
CMRT
recycled content
PCF
CBAM
EUDR
Melt & Pour
A role IMDS/compliance specialisty se podle mě přirozeně rozšiřuje.
Už nejde jen o to vytvořit MDS.
Jde o to:
získat správná data,
ověřit jejich zdroj,
pochopit legislativní kontext,
správně je interpretovat
a předat je zákazníkovi.
Řešíte IMDS, REACH, GADSL, recycled content, AMRT, PCF nebo nové požadavky na traceability materiálů?
Ať už jde o konkrétní rejection, kontrolu MDS, dodavatele, zákaznický požadavek nebo nastavení celého procesu, rád vám pomohu.
Jsem tu pro vás 🙂
Václav Poříz
IMDS & Automotive Compliance
www.poriz.eu