IMDS 15.3: proč bude stále důležitější rozlišovat „intentional use“ a „reaction residue“
Minulý týden jsem řešil případ, který podle mne přesně ukazuje, kam se dnes IMDS posouvá — a proč je novinka v IMDS 15.3 důležitější, než se může na první pohled zdát.
Celý příběh začal poměrně běžně.
Výrobce pryžového dílu (dodavatel mého klienta) vytvořil IMDS.
Tier2 dodavatel (můj klient) tento dodavatelský IMDS použil do svého zákaznického IMDS pro Tier1 zákazníka.
Tier1 data schválil a následně je použil dále směrem k OEM.
A právě tam vznikl problém.
OEM zamítl IMDS kvůli NDMA
Automatická kontrola OEM zamítla IMDS kvůli látce:
N-Nitrosodimethylamine / Dimethylnitrosoamine
CAS No. 62-75-9
Tato látka je totiž řešen uvedena v kanadské regulaci, kde má OEM svůj trh.
Prohibition of Certain Toxic Substances Regulations, 2005
OEM ve svém rejection textu odkazoval právě na zákaz:
Gründe für automatische Ablehnung:
GADSL_Incomebox (2) NR GADSL_Incomebox: Reinstoff Gruppe (155_N-Nitrosamines, selected – Dimethylnitrosoamin [62-75-9]) Grenzwert (x<=0.0 %) verletzt (Verbot bei beabsichtigter Zugaben bestimmter toxischer Substanzen, 2005 Canada.)
a konkrétně na formulaci kanadské legislativy:
“No person shall manufacture, use, sell, offer for sale or import a toxic substance set out in Schedule 1 or a mixture or product containing any such toxic substance unless the substance is incidentally present.”
Právě poslední část je zde zásadní:
“unless the substance is incidentally present”
tedy:
pokud není látka přítomna pouze incidentálně / jako nezáměrný zbytek.
A přesně zde se celý problém změnil z „obyčejného IMDS warningu“ na otázku interpretace chemické látky.
Tier1 už IMDS schválil. Jenže OEM ho odmítl.
Situace byla navíc komplikovanější tím, že Tier1 už původní IMDS dříve schválil.
A přesně tohle je dnes v automotive stále častější:
technicky správná data projdou jedním stupněm dodavatelského řetězce, ale další OEM nebo Tier1 začne interpretovat regulatory význam látek mnohem přísněji.
Dva měsíce bez jasného řešení
Po přibližně dvou měsících jsem byl klientem požádán o řešení jako externí IMDS podpora pro Tier2 dodavatele:
Dodavatelský řetězec byl dlouhý:
Výrobce gumy → Tier2 → Tier1 → OEM
Každý měl trochu jiný pohled:
- Subdodavatel vídí, že látku musí deklarovat
- Zákazník odmítá IMDS schválit, protože látka „musí x<=0.0 %“
- Tier 2 je uprostřed a neví co s tím.
A právě v takových situacích je vidět, že IMDS dnes už není jen databáze materiálů.
Je to hlavně komunikace mezi firmami.
- proč byla látka deklarována,
- zda je přidávána záměrně,
- nebo zda jde pouze o reaction residue po vulkanizaci.
Klíčové bylo slovo „intentionally“
Po komunikaci s výrobcem pryže přišlo zásadní vysvětlení.
Dodavatel potvrdil, že:
- CAS No. 62-75-9 není do pryžové směsi přidáván záměrně,
- látka se může objevit pouze jako možný reaction residue během vulkanizačního procesu,
- deklarace v IMDS byla provedena kvůli požadavkům IMDS Recommendation 001 – pravidlo 4.5.1.D.
A právě tady se ukázalo, že problém nebyl v samotné existenci látky.
Problém byl v pochopení:
- intentional use
vs.
- residue.
Přesně tedy v tom, co nově začíná IMDS 15.3 více rozlišovat použití chemických látek pomocí funkcionality:
- intended use,
- reaction residue,
- impurity.
Začal jsem tedy fakta řešit napřímo s dodavatelem a se zákazníkem, který informace předal OEM.
Výsledkem jsou schválená IMDS data a spokojený zákazník, který vidí snahu a kompetentnost na straně dodavatele.
IMDS 15.3: malá změna s velkým významem
Release 15.3 přináší novou možnost filtrování Process Chemical látek podle tzv. chemical presence type.
Na první pohled to může působit jako drobná technická funkce.
Tato změna odráží současný vývoj automotive compliance.
Dříve často stačilo:
- správně postavit strom,
- správně deklarovat procenta,
- nemít warningy.
Dnes zákazníci stále více řeší:
- proč je látka přítomna,
- zda je intentional,
- zda jde o residue,
- zda má regulatory význam,
- a jaký je skutečný kontext látky.
A přesně to jsem řešil i v tomto případě.
Automotive compliance se mění
Podobných situací bude podle přibývat.
Ale také kvůli:
- PFAS,
- OEM specific restrictions,
- Canadian toxic substance regulations 2005
- Californian rule 65
- a obecně stále detailnějším požadavkům na chemické látky.
Rozdíl mezi:
- intentional use,
- reaction residue,
- impurity
bude stále důležitější.
A právě proto už dnes nestačí řešit IMDS jen stylem:
„hlavně aby prošel check.“
Důležitější bude:
- rozumět procesům,
- komunikovat s dodavateli,
- chápat vznik látek,
- a umět regulatory význam správně vysvětlit zákazníkovi.
IMDS 15.3 je první velmi viditelný signál, že tímto směrem začíná ubírat i IMDS systém, aby nám pomohl identifikovat potenciální rizika.